Kostely a chrámy v Praze

Náboženské pamětihodnosti u nás

0

Kostely a chrámy v Praze

V Hlavním městě České republiky se nachází mnoho církevních památek, ale jen pár je opravdu republikově známých. Věže těchto kostelů sahají až k nebi a jejich půvab vás naprosto ohromí. Tak například stojí rozhodně za vidění katedrála sv. Víta, Václa a Vojtěcha, která se nachází na Hradčanech a disponuje třemi gotickými loděmi. Základní kámen této historické památky byl položen roku 1344 a poslední úpravy na ní byly dokončeny až v roce 1929. Tato katedrála je pomníkem Karlovi IV. V této katedrále se probíhaly korunovace a dodnes není vyřešeno, komu vlastně katedrála patří, jestli státu a nebo církvi.

Další významnou duchovní památkou města Prahy je Kostel Matky Boží před Týnem, který se nachází na Starém městě. Lidé ho nazývají Týnský chrám a společně s kostelem sv. Mikuláše tvoří velkou dominantu Staroměstského náměstí. I tento kostel je gotický a také i lehce zapamatovatelný, jelikož ho zdobí dvě vysoké věže, do kterých se lze při prohlídkách dostat. Ve věžích jsou dva zvony, které sem byly vsazeny teprve nedávno. Původně měl kostel omítku, nicméně v 19. století byl renovován, a tak bylo odhaleno v rámci renovace opukové zdivo, které je zde k vidění dodnes.

Jak už jsme tedy popsali výše, na Staroměstském náměstí se nacházejí významné kostely dva. Tím druhým je tedy Kostel sv. Mikuláše, který se nachází na Malostranském náměstí a má barokní podobu, i když byl původně také gotický. Mezi velmi významné objekty patřící této památce se řadí světelné instalace, obrovský lustr a barokní interiér s lavicemi. Dříve se jednalo o chrám, který měli ve své režii benediktini. V současné době se o něj stará Církev československá husitská.

Dále jistě stojí za zmínku kostel sv. Martina ve zdi, sv. Ignáce a další architektonické zázraky města Pražského.

0

Noc kostelů 2014

Noc kostelů je akce, která se v České republice čím dál více těší oblibě veřejnosti. Navštěvují ji jak lidé věřící, tak i nevěřící. A účelem této akce je seznámit veřejnost s faktem, že kostely dělají dobročinnou činnost, snaží se pomáhat lidem v jakékoliv hmotné i nehmotné nouzi. K tomu pro tento den také připravují různé programy a přednášky, na které se můžete jít zcela zdarma podívat.

Tato akce je vždy pořádána za účelem představení křesťanství, také za účelem setkání a je nízkoprahová.

Noc kostelů pro rok 2014 už proběhla a zapojilo se do ní více jak tisíc kostelů po celé republice.

Původně tyto akce vznikla v zahraničí a v našich luzích a hájích se jedná o teprve třetí noc kostelů v historii našeho státu. Jedná se ale o akci evropskou, jelikož probíhá jen v Estonsku, Slovensku, Rakousku, Nizozemí a Německu.

Kostely, které se pak chtějí do této akce připojit, musejí samozřejmě tyto cíle a teze dbát. A k tomu si musí vytvořit svůj vlastní program. Většinou mají kostely program takový, že si můžete prohlédnout prostory, do kterých se jako běžný návštěvník nemůžete dostat. Jedná se tedy o kostelní muzea, lapidária, štoly nebo různé farní místnosti.

V rámci této akce se zapojuje do dění i místní policie, která vždy touto dobou posílí své hlídky v ulicích, jelikož je tuto noc velký výskyt obyvatel ve městě. Také dopravní podniky posilují pro tuto noc spoje, které jezdí zcela zdarma a jezdí vyloženě a jen po kostelních památkách.

Noc kostelů si jistě zamilujete.

0

Kostel Panny Marie Sněžné

V České republice se nacházejí dva kostely, které nesou tento stejný název. Jeden je v Olomouci a druhý v Praze.

Ten pražský je samozřejmě po republice známější a označuje se jako farnost a my se tedy půjdeme blíže podívat spíše na něj.

Tento kostel byl založen v době, kdy českým zemím vládl císař Rudolf II. Tedy na začátku 17. století.

V té době byl položen základní kámen této církevní stavby a položil ho Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic.

O kostel se v té době starali Františkáni a kázali zde dobrodiní, pořádali charitativní akce a plnili postupně úkoly, které si stanovili pro blaho všech občanů města Prahy. Jenže v té době byly historické události hodně divoké, a tak museli od této činnosti františkáni upustit.

Za ta léta kostel procházel mnoha úpravami. Původní loď byla předělána na gotickou stavbu a až od období po Bílé hoře má kostel stejnou podobu v jaké ho vídáme dnes. Koncem 17. století se pak ke kostelu začaly přidávat i mnohé další církevní a farní domy, které se do dnešní doby také dochovaly a spolu s kostelem utvořili jakýsi velký církevní komplex.

V tomto kostele se samozřejmě doteď vedou různé bohoslužby, které v pravidelném intervalu pomáhají lidem pochopit Boží cesty, které jak víte, jsou rozhodně nevyzpytatelné. Život na této farnosti je velice bohatý a funguje zde i jakýsi farní klub, který pořádá různé rozhovory, také komorní představení sboru a varhan a pořádá pravidelná setkávání se s věřícími lidmi.

Ve své původní františkánské myšlence ale kostel pokračuje doteď a i v dnešní době pořádá četné charity a tříkrálové sbírky. 

0

Bílý kostel nad Nisou

Bílý kostel je jméno jednoho městečka, které jak jistě tušíte z názvu, se nachází nad Nisou. Jméno ale městečko získalo podle kostelíka, který se nachází v jeho středu a který je s vesnicí spjat už po celá staletí. Nalézaly zde útočiště davy lidí, kteří se zde schovávaly před nepřáteli, také zde jednu dobu bývalo skladiště, následně kostel přežil i katastrofy a do dnešní podoby se skoro celý za ta staletí zachoval.

Vraťme se ale na začátek a pojďme se společně podívat do doby, kdy byl tomuto kostelu položen jeho základní kámen. Původně žili v tomto městečku Němci, kteří se rozhodli, že si v místě bydliště kostel vystaví. Jeho poloha do dnešní doby se nachází 3 km od Chrastavy v Libereckém kraji. Ve třináctém století sem byli posláni přemyslovci kolonisté z Německa a o století později už zde kostelík stál. Už v té době byl omítnut na bílo a odtud tedy pochází název kostela a vesnice.

Ve městečku žili pouze v tehdejší době horníci a těžily se zde kovové rudy. K tomu zde fungovala i huť na tavení stříbra. 1859 zde byla vystavěna železniční trať a v rámci druhé světové války zde v textilních továrnách pracovaly Židovky. Až po odsunu Němců se do městečka nastěhovali Češi. 

Kostelík není nijak velký, má jen jednu loď a věžičku, která je zakončená červenou střechou. Probíhají zde svatby a také jiné církevní události a lidé zde nacházejí útěchu v době, kdy se potřebují vyzpovídat, či jinak poradit se svým životem.

Celkově se městečko ocitlo v rozkvětu a začíná se rozšiřovat o další stavby kolem. Za zmínku stojí například i shlédnutí místního minimuzea másla.

0

Kostel sv. Jiljí Praha

V Praze na Husově ulici se nachází poměrně vysoký gotický kostel románského původu s názvem sv. Jiljí. K jeho vysvěcení došlo poté, co se zde na místě bývalého kostela postavilo trojlodí a převzala si ho na starost od německých rytířů místní šlechta. Píše se tedy rok 1371. Za dobu tohoto kostela se v něm vystřídaly různé významné osobnosti českých zemí, jako byli například Jan Milíč z Kroměříže, sv. Jan Nepomucký.

V polovině 15. století si pak tento kostel vzali pod sebe dominikáni, kteří původně sídlili v Klementinu. A od té doby se kostel velice výrazně rozrostl.

Stal se z něj objekt, který disponuje čtyřmi lichoběžníkovými křídly. Jedno z těchto křídel pak půdu kostela rozděluje na dva dvorce. V době baroka samozřejmě kostel prošel i nějakou tou barokizací a přibyli zde i hezké pilíře.

Uvnitř kostela můžete naleznout překrásné fresky od Reiniera a velké sochy, které zdobí interiér. Za shlédnutí stojí i oltář a presbytář, který je vyloženě chloubou tohoto kostela. Je zdobený zlatem a uprostřed presbytáře se nachází velký freskový obraz. Klenba kostela je pak v barokním stylu stále a i pilíře jsou zdobeny zlatem. Jedná se o vyloženě barokismus, který jak jistě víte, poukazoval na honosnost a bohatost. Varhany v tomto kostele pak pocházejí z roku 1733.

Otevírací doba v tomto kostele je opak pouze v pondělí a ve čtvrtek, a to od 16:00 do 18:00 hodin. Každou neděli zde pak probíhají bohoslužby, které se káží od osmi od rána. Úderem poledne pak jsou tyto bohoslužby vedeny v jazyce polském.

0

Pravoslavné kostely v Praze

Pravoslavných kostelů v Praze je celkem hodně nicméně my se společně podíváme na ty nejznámější z nich. Mezi ty se samozřejmě řadí například kostel sv. Cyrila a Metoděje. Ten se řadí mezi katedrály barokně římskokatolického stylu. Tento chrám se hlavně do moderní historie zapsal tím, že se zde schovávali parašutisté, kteří právě z tohoto chrámu provedli v rámci druhé světové války atentát na podplukovníka SS a generála protektorátní policie Reinharda Heydricha.

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice – Uspenský chrám

Tento kostelík, který je znám spíše jako Uspenský chrám, se nachází na Olšanských hřbitovech v městské části Žižkov. V roce 1905 získal tehdejší duchovní otec od Prahy povolení, aby zde na tomto místě mohl pohřbívat pravoslavné věřící. Bohužel ale bylo zjištěno, že na tento projekt nejsou peníze a tak k položení základního kamene ke hřbitovu došlo až v roce 1924. K tomuto účelu zde také i vyrostla kaple, do které se postupně začali scházet pravoslavní lidé. Kaple slouží doteď pro tyto věřící.

Kostela sv. Michala zvaného Karpatský

Tento pravoslavný kostel postupem let měnil neustále svou podobu. Nakonec zůstal jako barokní kostel, ve kterém se postupem času udělalo skladiště. Od roku 1990 byl tento kostel využíván k různým účelům. Měla z něho být nákupní galerie. To se ale nakonec nepodařilo a v současné době jsou prostory kostela využívány jako hudební klub s názvem Temple Music Club.

Kostel sv. Ludmily 

Kostel byl založen roku 1884 a jeho poslední úprava proběhla v roce 1993, kdy byly opět do věží zasazeny zvony. Tento kostel se vyznačuje tím, že má dvě vysoké věže a jinak je zcela kamenný. Disponuje krásnými a dochovanými varhanami a v období vánoc se sem lidé sjíždí obdivovat Betlém.

0

Kostel sv. Jakuba Brno

Tento kostel se nachází v samém centru Brna na ulici Rašínova. Původně kostel sv. Jakuba vypadal zcela jinak.

Sice se nacházel na stejném místě, jako se nachází kostel nynější, nicméně byl vysvěcen v roce 1220, byl menší  a v románském stylu. Bohužel se z tohoto kostela nedochovalo vůbec nic. Zajímavostí je, že se kolem celého kostela původně nacházel hřbitov, a to velice rozlehlý, který byl lemován četnými kaplemi. Ty byly postupně během celé historie tohoto kostela bourány, a ta poslední až v sedmdesátých letech dvacátého století.

Hlavní dominantou celé církevní stavby je vysoká věž, o které místní obyvatelé říkají, že sahá až k nebesům. Cekově je 94 metrů vysoká. Co se týče samotného kostela, tak tento stánek Boží má celkem 22 metrů do šíře a 54 metrů do délky. Zadní část kostela je zaoblená do půlkruhu a je v gotickém stylu. Jakmile vejdete do kostela, ihned si můžete povšimnout toho, že kostel je opravdu hodně vysoký. Strop hlavní lodi má nádherné lemování a uprostřed můžete naleznout klenutý oblouk, který vypadá jako vítězný.

Presbytář je velice honosně vyzdobený a vévodí mu oltář, u kterého se každý den konají bohoslužby. Celý kostel pak stojí na obrovských hranolových sloupech a je rozdělen na tři chrámové lodi.

Zajímavostí je, že ač byly prováděny za ta léta, co zde kostel stojí všemožné výzkumy, ještě stále se předpokládá, že se další cennosti mohou objevit časem. Tak například až v 21. století se zjistilo, že kousek od kostela je kostnice, která je velmi zachovalá. Tato kostnice pak byla otevřena pro veřejnost stejně tak jako nedaleké podzemí centra města.

0

Kostel sv. Tomáše Brno

Tento kostel se nachází v Brně na rohu ulic Lidická a Rašínova. Oficiální jeho název pak zní: Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola. Ve 14. století byl tento kostel vystavěn markrabaty z rodu Lucemburků.

Tento kostel je poměrně veliký. Za jeho přední částí se nachází obdélníkové nádvoří, které je lemované farními domy.

Kostel zdobí jedna tenká věž, která se nachází v jeho bočním středu.

Tato věž není na první pohled považována za dominantu, spíše je dominantou kostela jeho přední část, která tak trochu připomíná selská stavení. Boční část kostela se využívá pro různé přednášky, muzejní výstavy a podobně a v její spodní části se dlouho nacházela i kavárna s názvem “Pod obrazy”. V roce 2012 tato kavárna prostory opustila, aby se mohla stát jazzovým klubem.

Každý den se zde konají bohoslužby, a to dokonce dvakrát za den. Poprvé v sedm ráno a podruhé v půl šesté v podvečer. Pouze v neděli je mše kázána v latině v 7:45 a v češtině pak v 9:00, 11:00 a 19:30.

Vnitřek kostela není na první pohled až tak bohatý, jak by se vám zprvu mohlo zdát podle toho, co vídáte v jiných kostelech. Je vymalován čistě na bílo a samozřejmě i zde najdete četné obrazy, sochy a oltář. V přední části kostela se pak nacházejí starobylé varhany, které se plánují v co nejbližší době opravovat. Budou se opravovat na etapy a jejich oprava pak vyjde cca na 2,5 – 3,5 milionu korun.

K roku 2014 zde vykonává svou službu Jan Mráz – farář, také zde působí i kaplani, jáhni a kostelník.

0

Kostel nejsvětějšího Salvátora

Tento kostel se nachází na samém začátku Karlova mostu v Praze na Křižovnickém náměstí a je tím pádem takovým jeho rádoby začátkem.

Sídlí v komplexu budov, kde se dlouho nacházeli Jezuité, teď tento komplex slouží ke vzdělávání a sídlí zde několik knihoven, studoven a zcela tento komplex využívají vědci a studenti.

Vysvěcení tohoto kostela proběhlo údajně v 11. století a původně se jednalo o kostel, ve kterém sídlili dominikáni. Tento kostel byl dokonce i tak známý a oblíbený mezi občany, že si ho zamilovalo i panstvo a královský dvůr.

Konaly se zde například velmi důležité sněmy. 

Co se týče architektury tohoto kostela, tak je vystavěn v římském stylu, i když jádro má tato farnost gotické.

Celkově má kostel trojlodí lemované věžemi a obdélnými kaplemi. Kostel také zdobí nespočet soch, které jsou v barokním stylu a také spousty cenných artefaktů, které mají nesmírnou historickou hodnotu. Tato farnost má také svůj velmi starobylý a skvěle dochovaný oltář, který zdobí hned několik soch svatých. Najdete zde také obraz Proměnění Páně. Nejedná se ale o jediný oltář, který se v tomto kostele nachází, je zde například i další v boční lodi.

Celkově ihned kostel poznáte. V jeho přední straně se nacházejí 3 velké podloubí, nad kterými je ochoz se vstupem uprostřed a je zde i střecha, nad kterou se čpí kulatá věž, okolo které se nachází dvě užší a vysoké věžičky.

V tomto kostele, který se původně jmenoval chrám sv. Klimenta odjakživa působili velice známé tváře. Tak například na varhany zde hrával Jan Jakub Ryba, kázal zde své vědomosti i Antonín Koniáš, působil zde i Karel Slavíček nebo Josef Dobrovský. 

V současné době se zde provádí mimo bohoslužeb i pastorace studentů, učitelů a zaměstnanců vysokých škol.

0

Kostel sv. Mikuláše

Někdo o tomto kostele mluví jako o chrámu, někdo ne, každopádně co mu nelze upřít je to, že jedná o jednu z dominant našeho hlavního města Prahy.

Nachází se vzdušnou čarou jen malý kousek od Pražského hradu na Malé straně na Malostranském náměstí a nachází se na místě bývalého gotického farního kostela.

V roce 1743 byl tedy tento kostel vystavěn v barokním stylu a charakteristický je pro své dvě věže, které ho zdobí.

Hned vedle se nacházela rotunda sv. Václava, která zde byla postavena jako memento zázraku, kdy převáželi sv. Václava z Mladé Boleslavi do Prahy.

K tomuto kostelu je také i připojen profesní dům, který byl vystavěn v 17. století. K tomu, aby mohl být tento dům vystavěn, muselo dojít ke zbourání dvanácti okolních domů, rotundy sv. Václava a také místní školy. K tomu byly zrušeny i místní hřbitovy, které se zde nacházely. V tomto profesním domě se pak nacházela jezuitská kolej, která je zde doteď, jen slouží ke vzdělávacím účelům jako sídlo Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pokud byste si přáli prohlídku tohoto kostela, pak si budete muset připravit peněženky. Pro děti do desíti let a invalidy je vstup zdarma. Děti a studenti do 26ti let mají pak vstupné do kostela za 50 Kč a osoby starší za 70 Kč. Kostel je pak otevřen návštěvníkům denně, a to od devíti od rána do čtyř hodin do odpoledne s tím, že poslední vstup je ve tři čtvrtě na čtyři. A to mají být památky Boží přístupné všem a zdarma.

Nicméně kostel rozhodně za prohlídku stojí.